…a že se vycházka povedla, krátká fotoreportáž ke shlédnutí…
—————————————————-
Zveme Vás na setkání s orntologem panem Lubošem Vaňkem, který nám představí naše malé, vzduchem se pohybující, sousedy. Jací ptáčci si oblíbili Ratenice?
Akce se koná 16.5. 2015 v 7 hodin ráno, sraz na návsi v Ratenicích.
Proč obec Stillfried?
Nápad poznat obec Stillfried a spojit se s tamními spolky jsme iniciovali na základě historické paralely. Šlechtický rod pánů ze Stillfriedu, který ve Stillfriedu pobýval do roku 1278, musel po bitvě na Moravském poli prchnout, protože stál na straně poraženého českého krále Otakara Přemysla II. Páni ze Stillfriedu prchli ke svým příbuzným do Ratenic, kde pobývali do roku 1472. (Další informace o osudech šlechtické rodiny pánů ze Stilfriedu a Ratenic.)
Komunikaci jsme navázali s dvěmi spolky – s Okrašlovacím spolkem „Lebenswertes Stillfried-Grub“ a Muzejním spolkem. Loňskou návštěvu Stillfrieďanů v létě v Ratenicích jsme minulý jarní víkend rádi opětovali.
Jak vypadá Stillfried?
Samotný Stillfried čítá na 320 duší, rozkládá se v dolnorakouské kopcovité krajině na břehu řeky Moravy, pouhých 40 km od hranic s Českem, ve viničné oblasti, na Jantarové stezce. Historie osídlení je stará 30 000 let. První písemná zmínka je z roku 1045. Ve známost vstoupil díky historickým nálezům z pravěku a raného středověku. V obci je školka, museum, kostel sv. Jiří, boží muka, dětská hřiště, restaurace, vinné sklípky a další vybavenost. Obec Stillfried patří od roku 1972 pod střediskovou obec Angern společně s obcemi Mannersdorf, Grub a Ollersdorf.
Sobota s vínem
Na břeclavském nádraží jsme se setkali se starými známými, Ernstem a Alfredem, kteří nás obecním mikrobusem odvezli do Stillfriedu. Zde nás slavnostně přivítal zástupce obce pan Ernst Hahn v místním hostinci Stillfriedský dvůr a následovala lahodná obědová krmě.
Po ní proběhla prohlídka muzea pravěku (založeno 1914), kterým nás provedla paní Walpurga a upozornila na zajímavé nálezy jako třeba pecičky vína, které odkazují na tradici pěstování vinné révy v této oblasti již v pozdní době bronzové – před 3 000 lety. Další zajímavostí je, že tak jak u nás na počátku letopočtu sídlili germánští Markomané, tak mezi 10. a 11. stoletím sídlili ve Stillfriedu Slované. Římany, kteří zde měli svůj tábor, připomínají vínem, které vyrábějí podle dobového
receptu a my jsme jej mohli také ochutnat.
Cestou k našemu ubytování jsme minuli zastřešené posezení, které spolek vybudoval k pořádání společenských akcí. Ubytování nám přátelé ze spolku zajistili v nádherně zrekonstruovaném selském stavení Schlafgut u Küsslerů, které můžeme každému návštěvníkovi jen doporučit.
Pobyt ve vinařském kraji se neobejde bez návštěvy sklípku. Nejdříve nám byla přiblížena tradiční výroba vína u vinaře Heinricha, pak jsme viděli moderní provoz vinařství rodiny Staringerů. Oba provozy produkují lahodná vína vynikající kvality. Pro tuto oblast je typické veltlínské zelené, vlašský ryzlink, chardonnay a muškatelta. Cestou zpět jsme minuli pískovcová boží muka, které mají členové spolku v úmyslu opravit v nejbližší době.
Vinařské odpoledne jsme zakončili v družné atmosféře vinného šenku zvaného „Heuriger“ s našimi přáteli a při poslechu lidových písní v podání místních vinařů.
Neděle v obci
V neděli, cestou za Stillfriedskými hasiči, jsme nemohli vynechat prohlídku kaple sv. Rocha, která stojí mezi vinicemi na místě nádherného výhledu.
Náčelník hasičů Wolfgang nám ukázali techniku, popsal činnost i spolkový život sboru. Kromě zásahů při požárech a přírodních katastrofách (ve svém vybavení mají i loď) se zúčastňují soutěží, pořádají společenské akce a svépomocí si dokázali rozšířit zbrojnici. Zajímavostí je, že v celém Rakousku je technika unifikovaná, takže ať jakýkoliv hasič zasahuje kdekoliv, vždy ví, kde co ve vozidle najde. Vozidla smějí být ve službě maximálně 30 let. Členstvo čítá 43 hlav s tím, že do zásahů jsou nasazovány i ženy.
Cestou do střediskové obce Angern jsme minuli kapli v Grubu, kterou členové spolku obnovili. V Angern nás přijal starosta Robert Meissel, který nám přiblížil chod obce. Spolky jsou podporovány fixní částkou s ohledem na členskou základnu. Navíc, dle možnosti, se hradí nečekané události. Pan starosta nás provedl mateřskou a základní školou, které měly mnohé společné: dostatek prostoru, veselou výzdobu, světelnou pohodu a veškeré potřebné vybavení. Neplánovaně jsme potkali pana faráře, který nám ochotně ukázal kostel Nalezení svatého kříže.
Při cestě ke stillfriedskému kostelu sv. Jiří nám Alfréd ukázal naučnou stezku zaměřenou na stromy, kterou členové spolku založili a osázeli. Nejstarším dochovaným objektem stillfriedské historie nás provedl Georg. V kostele nás upozornil na prastarý náhrobek z roku 1304, přiblížil nedávný objev podzemních prostor a Luděk zahrál na varhany.
Rozloučení s našimi pozornými a laskavými hostiteli proběhlo v budově bývalého nádraží, které je přebudováno na tržnici, kde se každé sobotní dopoledne konají farmářské trhy. Členové spolku nám připravili báječný oběd a na cestu jsme dostali několik pozorností, které ozdobí Ratenice.
Pozorný čtenář jistě postřehl, že setkání se Stillfriedskými bylo výjimečné. Jednak tím, co vše jsme mohli vidět, kolik lidí potkat, co vše ochutnat, ale především díky milému a vřelému přijetí všemi členy spolku, které jsme potkali.
Fotoreportáž z návštěvu je k dispozici pro ty, co mají rádi obrázky.
A nad čím jsme společně se Stillfriedskými uvažovali?
- vytvořit společný projekt na bázi společné historie
- oslovit polskou obec Nowa Ruda a nabídnout ji začlenění do projektu
Již teď je nad čím přemýšlet, na co se těšit. Pokud Vás článek o začátcích nové etapy vzájemných vztahů mezi Ratenicemi a Stillfriedem zaujal, připojte se.
I letos se sešli ti, kteří chtěli jaro přivítat čistým okolím obce. Skupina odhodlaných čističů se rozdělila na dvě skupiny a tak mohly být vyčištěny dvě lokality. Část příkopů podél silnice na Vrbovou Lhotu a břehy potoka od Radimka k Výrovce. Celkem se nashromáždilo na 15 pytlů různorodého odpadu.
Zjistili jsme, že odpadků je víc než na co stačí síly 10 sběračů. Pokračujme v naší snaze i během celého roku: jsme-li na procházce, přinesme z ní něco, co patří do popelnice. Vždyť dvoulitrová PETka má jen 50 g.